Mangystauská oblast (Mangistauskaya Oblast’)
Oblast hraničí se dvěma oblastmi Kazachstánu (Atyrauskou na severu a Akťubinskou na severovýchodě), s Karakalpackou republikou v Uzbekistánu na východě a s provincií Balkan v Turkmenistánu na jihu.
Oblast se rozkládá na východ od Kaspického moře mezi slaniskem Mrtvý Kultuk na severu a plošinou Ustjurt na jihovýchodě. Povrch je rovinatý. Nevelké hory jsou na poloostrově Mangyšlak (Mangystau - 556 m n. m., Bostankum aj.). Na jih a jihovýchod od vysočiny Mangyšlak se rozkládají uzavřené propadliny, jejichž dno leží značně pod úrovní moře (Karynžaryk – 70 m, Karagie – 132 m je nejhlubší v Kazachstánu).
Mapa - Mangystauská oblast (Mangistauskaya Oblast’)
Mapa
Státní území - Kazachstán
Kazachstánská vlajka |
Území Kazachstánu bylo ve starověku osídleno turkickými kočovníky. Ve 13. století území ovládli Mongolové vedení Čingischánem. Rusové začali kazašskou step postupně ovládat od 18. století. Do poloviny 19. století včlenili celé území dnešního Kazachstánu do Ruské říše. Po roce 1923 se stalo součástí Sovětského svazu, od roku 1936 jakožto Kazašská sovětská socialistická republika. Kazachstán během rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 vyhlásil nezávislost, byť jako poslední ze sovětských republik. Do čela země se postavil prezident Nursultan Nazarbajev a zůstal v něm až do března roku 2019. Jeho režim býval charakterizován jako autoritářský. Země však zažívá mohutný ekonomický rozvoj. Kazachstán se postupně stal ekonomicky dominantním státem střední Asie, produkuje 60 % HDP tohoto regionu, především díky rozsáhlé těžbě ropy a zemního plynu.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
KZT | Tenge (Kazakhstani tenge) | ₸ | 2 |