Lorri (Lorru Marz)
Oblast se původně nazývala Tašír, ve středověku zde existovalo Lorrijské království, nazvané podle pevnosti Lorri Berd. Památkou na období rozvoje je množství klášterů, z nichž Haghpat a Sanahin jsou chráněny jako světové dědictví. Král David IV. tento kraj připojil ke Gruzii, od roku 1555 zde vládli Safíovci a roku 1801 se Lorri stalo součástí Gruzínské gubernie carského Ruska. Po první světové válce bylo Lorri sporným územím mezi nezávislou Arménií a Gruzií a v letech 1921 až 1991 patřilo k Sovětskému svazu. V prosinci 1988 byl region zasažen ničivým zemětřesením, jehož epicentrum se nacházelo poblíž Spitaku.
Lori je převážně hornatá země, nejvyšším vrcholem je Ačkasar (3196 m n. m.). Nacházejí se zde rozsáhlé lesy, díky mnoha pastvinám je oblast proslulá svými mléčnými výrobky. Podél řek Debed a Dzoraget se nachází úrodná nížina, kde se pěstují obiloviny, brambory a dýně. Hlavním nerostným bohatstvím je měď a zinek. Vanadzor je centrem textilního a chemického průmyslu, významnými městy jsou i Alaverdi s metalurgickým kombinátem, Tašir s velkou sýrárnou a turistický resort Stěpanavan s letištěm a arboretem, vesnice Dsegh přitahuje turisty jako rodiště básníka Hovhannese Tumanjana.
Mapa - Lorri (Lorru Marz)
Mapa
Státní území - Arménie
Arménská vlajka |
Arménie je unitární národní stát s velmi starým kulturním dědictvím. Nejstarší arménské království zvané Urartu vzniklo již v 9. století př. n. l. V letech 321 př. n. l. - 428 existovalo Arménské království, jež dosáhlo svého vrcholu v 1. století pod vládou Tigrana Velikého. Toto království, jako první na světě, přijalo křesťanství jakožto státní náboženství (asi roku 301). V 5. století Arménii rozvrátily dvě mocné říše, Byzantská a Sásánovská. V 9. století arménský stát obnovili Bagrationové. Rozdrcen byl znovu Byzancí (1045) a posléze území obsadili Seldžučtí Turci. V 11.-14. století se stát obnovil jakožto Arménské království v Kilíkii. V 16. století se však dostal pod nadvládu Osmanů a Peršanů. Tato nadvláda trvala až do 19. století, kdy část území (východní) získalo Ruské impérium. V západní části Osmani za 1. světové války prováděli systematickou genocidu arménského obyvatelstva. Po 1. světové válce krátce existovala (1918–1920) První arménská republika. Roku 1920 byla vyhlášena širší Zakavkaská sovětská federativní socialistická republika zahrnující více zakavkazských států, která se v roce 1922 stala zakládající republikou Sovětského svazu. Od roku 1936 existovala Arménská sovětská socialistická republika, oddělená od ostatních zakavkazských zemí do samostatné sovětské socialistické republiky v rámci SSSR. Po rozpadu Sovětského svazu vznikl současný stát. Hlavním městem Arménie je Jerevan, jehož populace 1 075 800 obyvatel (k 2017) tvoří třetinu z celkového počtu obyvatel Arménie (3 018 854 během sčítání lidu roku 2011). Jerevan je jedním z nejstarších měst na světě s nepřetržitým lidským osídlením, vznikl již roku 782 př. n. l.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
AMD | Arménský dram (Armenian dram) | Ö | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
HY | Arménština (Armenian language) |