Loreto (Loreto)
Podnebí je horké a vlhké, krajina je rovinatá a převážně pokrytá pralesem, velkou část území zaujímají bažiny. Protékají jí řeky Marañón a Ucayali, které se v Iquitosu stékají a vytvářejí Amazonku, a jejich přítoky Tigre, Napo, Putumayo a Javari. Nachází se zde největší peruánská přírodní rezervace Pacaya-Samiria. Obyvatelé se živí převážně těžbou dřeva, sběrem kaučuku a zemědělstvím: pěstuje se maniok jedlý, plantainy, citrony, fazole a rýže, významný je rybolov.
Mapa - Loreto (Loreto)
Mapa
Státní území - Peru
 |
 |
| Vlajka Peru | |
Na území Peru sídlila jedna z nejstarších světových kultur Norte Chico (32. století před naším letopočtem) a později incká říše, největší stát předkolumbovské Ameriky. Říše Inků měla centrum v dnešním Peru, ale táhla se i dál na jih a sever. Potomci Inků nadále žijí v Andách tradičním způsobem života a tvoří polovinu peruánské populace. Incké území bylo podrobeno v 16. století Španělskem a následně na něm vzniklo místokrálovství Peru, pod které patřila většina španělských jihoamerických kolonií. Nezávislost na Evropě země vyhlásila v roce 1821, reálně ji získala roku 1824, po vojenských kampaních José de San Martína a Simóna Bolívara, zvláště pak po rozhodující bitvě u Ayacucha. Poté prošlo Peru obdobími politických nepokojů, finančních krizí, válkou s Chile, jakož i fázemi stability a hospodářského růstu. Klíčovou postavou ekonomického vzmachu na konci 20. století byl prezident Alberto Fujimori, který si zároveň poradil s maoistickými teroristy z hnutí Světlá stezka. Na druhou stranu byl obviněn z porušování lidských práv a násilného potlačování opozice.
Měna / Jazyk (lingvistika)
| ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
|---|---|---|---|
| PEN | Sol (Peruvian sol) | S/ | 2 |
| ISO | Jazyk (lingvistika) |
|---|---|
| AY | Ajmarština (Aymara language) |
| QU | Kečuánština (Quechua language) |
| ES | Španělština (Spanish language) |
