Liverpool
Liverpool je město a metropolitní distrikt v regionu Severozápadní Anglie rozkládající se na východní části Merseyské zátoky.
Liverpool se rozkládá na pásmu pahorků vysokých maximálně 70 m. Centrum města se nachází asi 8 km ve vnitrozemí od Liverpoolského zálivu a Irského moře. Počet obyvatel Liverpoolu v roce 2002 dosahoval 441 477 a Merseyská konurbace měla v té době 1 362 026 obyvatel.
Liverpool je známým kulturním centrem především ve spojení s populární hudbou. Vznikla zde skupina Beatles a další. Na konci 19. století byl považován za druhý největší přístav impéria, protože přes jeho přístav procházelo nejvíce zboží ve srovnání s jinými britskými městy s výjimkou Londýna.
Město bylo také významným průmyslovým centrem. Ve 20. století ale ztratilo velkou část pracovních míst a je tak jednou z nejchudších částí Velké Británie.
Liverpool se rozkládá na pásmu pahorků vysokých maximálně 70 m. Centrum města se nachází asi 8 km ve vnitrozemí od Liverpoolského zálivu a Irského moře. Počet obyvatel Liverpoolu v roce 2002 dosahoval 441 477 a Merseyská konurbace měla v té době 1 362 026 obyvatel.
Liverpool je známým kulturním centrem především ve spojení s populární hudbou. Vznikla zde skupina Beatles a další. Na konci 19. století byl považován za druhý největší přístav impéria, protože přes jeho přístav procházelo nejvíce zboží ve srovnání s jinými britskými městy s výjimkou Londýna.
Město bylo také významným průmyslovým centrem. Ve 20. století ale ztratilo velkou část pracovních míst a je tak jednou z nejchudších částí Velké Británie.
Mapa - Liverpool
Mapa
Státní území - Spojené království
Vlajka Spojeného království |
Významné kultury vznikaly na území dnešní Británie od neolitu. Důkazem je monument Stonehenge v jižní Anglii. Ve 4. století před n. l. přišli do země Keltové. V 1. století n. l. velkou část země ovládla Římská říše a zřídila zde svou provincii zvanou Britannia, která existovala do 5. století. Poté se země zmocnily germánské kmeny zvané souhrnně Anglosasové, kteří od 8. století čelili nájezdům Vikingů. Anglosasové pak podlehli Normanům, potomkům Vikingů, Franků a pořímštěných Galů ze severu Francie. Jejich invaze vedená Vilémem Dobyvatelem roku 1066 spojila Anglii s Normandským vévodstvím. Asi o sto let později tím byl umožněn vznik anjouovské říše dynastie Plantagenetů na obou stranách Lamanšského průlivu. Angličtí králové sice državy ve Francii postupně ztratili, podařilo se jim však ovládnout Wales a Irsko. Jindřich VIII. Tudor roku 1534 uvedl na Britské ostrovy reformaci a založil státní anglikánskou církev. Roku 1603 skotský král Jakub I. Stuart zdědil anglický trůn; později roku 1707 byly oba státy zákony o unii spojeny do Království Velké Británie. Anglická občanská válka (1642–1651) a slavná revoluce (1688) upevnily moc parlamentu a vedly k vytvoření konstituční monarchie. Británie se stala přední námořní, obchodní a koloniální velmocí, což v 18. a 19. století podpořila i průmyslová revoluce, která zde vznikla: byly tu zdokonaleny například tkalcovský stav a parní stroj a vynalezena parní lokomotiva. Americká revoluce (1776) a osamostatnění Spojených států sice Velkou Británii oslabily, přesto se v 19. století za dlouhé vlády královny Viktorie stalo Britské impérium největším a nejmocnějším státem světa. Ve 20. století byla Británie v obou světových válkách na straně vítězů, její koloniální říše se však rozpadla a roku 1922 se osamostatnila i Irská republika.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
GBP | Libra šterlinků (Pound sterling) | £ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
EN | Angličtina (English language) |
CY | Velština (Welsh language) |