Kragujevac (Opština Kragujevac)
Kragujevac (srbsky Крагујевац) je město v Srbsku, sídlo Šumadijského okruhu na řece Lepenica. Nachází se v centrálním Srbsku, zhruba 95 km jihovýchodně od Bělehradu, 110 km severozápadně od Niše a 150 km severně od Prištiny.
Průmyslové město tvoří zástavba, která vznikla během tří různých období: nejstarší je z tureckých dob, naleznou se zde také secesní památky a velká část města, včetně radnice, byla vybudována po válce v moderním stylu z oceli a betonu. Od roku 1976 je Kragujevac univerzitním městem ; místní univerzita má 8 fakult.
Název města odkazuje na ptáka krahujce, zde zřejmě jako jméno nebo přízvisko osoby. V bosenské srbštině slovo kraguj označovalo sokola, ve slovinštině kragulj znamenalo jestřáb. Do osmanské turečtiny bylo převzato v podobě Karagovinca. Shodou okolností přitom bylo slovo již v praslovanské době převzato z turkických jazyků spolu s technikou lovu pomocí dravých ptáků.
Průmyslové město tvoří zástavba, která vznikla během tří různých období: nejstarší je z tureckých dob, naleznou se zde také secesní památky a velká část města, včetně radnice, byla vybudována po válce v moderním stylu z oceli a betonu. Od roku 1976 je Kragujevac univerzitním městem ; místní univerzita má 8 fakult.
Název města odkazuje na ptáka krahujce, zde zřejmě jako jméno nebo přízvisko osoby. V bosenské srbštině slovo kraguj označovalo sokola, ve slovinštině kragulj znamenalo jestřáb. Do osmanské turečtiny bylo převzato v podobě Karagovinca. Shodou okolností přitom bylo slovo již v praslovanské době převzato z turkických jazyků spolu s technikou lovu pomocí dravých ptáků.
Mapa - Kragujevac (Opština Kragujevac)
Mapa
Státní území - Srbsko
Srbská vlajka |
Území dnešního Srbska, nepřetržitě osídlené od paleolitu, zažilo v 6. století stěhování Slovanů, v raném středověku zde vzniklo několik regionálních států, které byly střídavě podřízeny Byzantské říši, Franské říši a Uherskému království. Srbské království získalo uznání Svatého stolce a Konstantinopole v roce 1217 a svého územního vrcholu dosáhlo v roce 1346 jako Srbská říše. Do poloviny 16. století Osmanská říše obsadila celé území dnešního Srbska; osmanskou vládu občas přerušila Habsburská říše, která se od konce 17. století začala rozšiřovat směrem do středního Srbska a zároveň si udržela oporu ve Vojvodině. Na počátku 19. století byl srbskou revolucí založen národní stát jako první konstituční monarchie v regionu, která následně zvětšila své území. Po ztrátách v první světové válce a následném sjednocení bývalé habsburské koruny Vojvodiny se Srbskem země spoluzaložila s dalšími jihoslovanskými národy Jugoslávii, která v různých politických formacích existovala až do jugoslávských válek v 90. letech 20. století. Během rozpadu Jugoslávie vytvořilo Srbsko unii s Černou Horou, která byla v roce 2006 mírově rozpuštěna, čímž byla poprvé od roku 1918 obnovena nezávislost Srbska jako suverénního státu. V roce 2008 představitelé Kosovského shromáždění jednostranně vyhlásili nezávislost, což se setkalo se smíšenými reakcemi mezinárodního společenství, zatímco Srbsko si Kosovo nadále nárokuje jako součást svého suverénního území.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
RSD | Srbský dinár (Serbian dinar) | дин or din. | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
BS | Bosenština (Bosnian language) |
HU | Maďarština (Hungarian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |