Mapa - Kosovo Polje

Kosovo Polje
Kosovo Polje (albánsky Fushë Kosovë, ) je město a opština v Kosovu. Nachází se jihozápadně od hlavního města Prištiny v Prištinském okruhu. Je významným silničním a železničním uzlem. Administrativně je sídlem vlastní opštiny. Podle sčítání lidu z roku 2011 ve městě bydlí asi 13 000 obyvatel, zatímco celá stejnojmenná opština má 34 000 obyvatel.

V blízkosti města se nachází také Gazimestan, místo bitvy na Kosově Poli a hrobka sultána Murada I.

Západně od obce protéká řeka Sitnica, do ní se vlévá řeka Prištevka, která teče jižně od obce.

Obec vznikla v roce 1864, ještě jako součást Osmanské říše. Turci sem dosídlili čerkeské obyvatelstvo, které se odsud postupně rozestěhovalo do dalších krajů Kosova.

Obec vznikla v roce 1921 v souvislosti s programem vysílání jugoslávských kolonistů na území Kosova. Na Kosovo Pole přišli lidé z Liky, Sremu, Banátu, údolí řeky Morači, Bosny, Niše a dalších oblastí tehdejšího království. Samotné sídlo se rozvíjelo podél hlavní silnice, která tvoří přivaděč od místního nádraží k samotné Prištině. Nikdy tak nemělo vlastní náměstí ani přirozenou strukturu srovnatelnou s jinými sídly v regionu. Původní název Priština-Stanica se v roce 1937 změnil v souvislosti s otevřením trati do Peće na současné Kosovo Polje. V roce 1940 zde byl zbudován kostel sv. Mikuláše.

Po skončení druhé světové války se vlivem urbanizace Kosova do obce, která byla většinově srbská, začali přistěhovávat Albánci, jejichž počet se v poměru k srbskému obyvatelstvu postupně zvětšoval. Rozvoj města probíhal především po druhé světové válce. V roce 1954 získalo Kosovo Polje elektrickou energii a bylo připojeno na vodovodní síť. V dobách existence socialistické Jugoslávie se zde nacházel velký textilní závod, který zaměstnával 1,2 tisíce lidí. Průmysl se rozvíjel hlavně při místní železniční stanici, kde stojí dnes i radnice.

V roce 1986 sepsali místní Srbové petici proti albánskému nacionalismu a vydali ji v místních novinách. V roce 1987 město navštívil Slobodan Milošević, který zde pronesl do televize větu Nikdo vás nesmí bít, kterou reagoval na napjatou situaci mezi místními Srby a Albánci. Do války v Kosovu byla obec osídlena většinově srbským obyvatelstvem.

V roce 1991 měla obec 16 154 obyvatel. Nacházely se zde dvě základní školy a gymnázium.

Během války v Kosovu zde bojovníci Kosovské osvobozenecké armády popravili starostu města srbské národnosti. Konflikt způsobil značné škody; vedl k vystěhování srbského obyvatelstva z města. Zničeny byly místní knihovny a poškozena infrastruktura.

V roce 2011 zde žilo 12 919 obyvatel. Drtivá většina z nich je albánské národnosti. Do války v letech 1998–1999 žila v Kosovu Polji srbská menšina, která představovala cca 25 % obyvatel města. Ta byla během konfliktu buď vyhnána, nebo dobrovolně odešla. V roce 2004 zde byly zničeny oba pravoslavné kostely. Později byly obnoveny (dnes zde stojí kostel sv. Mikuláše a kostel sv. Kateřiny). 
Mapa - Kosovo Polje
Mapa
Google Earth - Mapa - Kosovo Polje
Google Earth
Microsoft Bing - Mapa - Kosovo Polje
Microsoft Bing
OpenStreetMap - Mapa - Kosovo Polje
OpenStreetMap
Mapa - Kosovo Polje - Esri.WorldImagery
Esri.WorldImagery
Mapa - Kosovo Polje - Esri.WorldStreetMap
Esri.WorldStreetMap
Mapa - Kosovo Polje - OpenStreetMap.Mapnik
OpenStreetMap.Mapnik
Mapa - Kosovo Polje - OpenStreetMap.HOT
OpenStreetMap.HOT
Mapa - Kosovo Polje - OpenTopoMap
OpenTopoMap
Mapa - Kosovo Polje - CartoDB.Positron
CartoDB.Positron
Mapa - Kosovo Polje - CartoDB.Voyager
CartoDB.Voyager
Mapa - Kosovo Polje - OpenMapSurfer.Roads
OpenMapSurfer.Roads
Mapa - Kosovo Polje - Esri.WorldTopoMap
Esri.WorldTopoMap
Mapa - Kosovo Polje - Stamen.TonerLite
Stamen.TonerLite
Státní území - Kosovo
Kosovo, plným názvem Kosovská republika, je částečně uznaný stát v jihovýchodní Evropě, který v únoru 2008 vyhlásil nezávislost na Srbsku jako Kosovská republika. Srbsko považuje tuto republiku za své území a stále na ni vznáší nárok jako na svou vlastní. K září 2020 uznávalo samostatnost Kosovské republiky 98 členů OSN z celkových 193.

Kosovo je vnitrozemský stát v centru Balkánského poloostrova. Hlavní město a současně největší město je Priština. Kosovo má rozlohu 10 905 km² žije zde asi 1,9 miliónu obyvatel (k roku 2018). Albánci tvoří 88 % obyvatel, Srbové 7 %. Země hraničí na jihu se Severní Makedonií a Albánií, s Černou Horou na západě a s tzv. nesporným územím Srbska na severu a východě. Ve starověku se v regionu nacházelo Dardanské království a později římská provincie Dardánie. Území bylo součástí Srbska ve středověku a mnozí považují Bitvu na Kosově poli v roce 1389 za jeden z určujících momentů v srbské středověké historii. Poté, co bylo od 15. do počátku 20. století součástí Osmanské říše, se na konci 19. století Kosovo a jeho Prizrenská liga stalo centrem albánského hnutí za nezávislost. V důsledku porážky v první balkánské válce (1912–13), Osmanská říše postoupila Kosovský vilájet Balkánskému svazu; větší část území získalo Srbské království, zatímco Černohorské království si připojilo západní část krátce před tím, než se obě země po první světové válce staly součástí Království Jugoslávie. Po období jugoslávského unitářství v Království Jugoslávie pak poválečná jugoslávská ústava ustanovila Autonomní provincii Kosovo a Metochii v rámci vytvořené republiky Srbsko.
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Jazyk (lingvistika)
SQ Albánština (Albanian language)
SR Srbština (Serbian language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Albánie 
  •  Severní Makedonie 
  •  Srbsko 
  •  Černá Hora 
Územní jednotka
Město, Vesnice,...