Štimlje (Komuna e Shtimes)
Štimlje (albánsky Shtime, v srbské cyrilici Штимље) jsou město v Kosovu. Nachází se v jeho jižní části, nedaleko měst Uroševac a Lipljan. Většina obyvatel města je albánské národnosti. Protéká ním říčka Štimljanka
V letech 1920–1922 byl jižně od města vybudován kostel sv. archanděla Michala, který sloužil veteránům balkánských válek a První světové války, kteří se na území jižního Kosova přistěhovali v souvislosti s kolonizací v období existence meziválečné Jugoslávie. Kostel byl po válce v Kosovu několikrát poničen. Rovněž byla během války vypálena i místní knihovna, která poskytovala knihy především v srbochorvatštině.
V roce 1953 byla do Štimljů zavedena elektřina.
V roce 1988 se město Štimlje odtrhlo od opštiny Uroševac a stalo se samosprávnou jednotkou s vlastní opštinou.
Většina obyvatel města se věnuje zemědělství. V blízkosti města se také nachází kamenolom. Západně od Štimlje leží také vesnice Račak, kde došlo v roce 1999 k incidentu, který odstartoval bombardování Jugoslávie v roce 1999.
V letech 1920–1922 byl jižně od města vybudován kostel sv. archanděla Michala, který sloužil veteránům balkánských válek a První světové války, kteří se na území jižního Kosova přistěhovali v souvislosti s kolonizací v období existence meziválečné Jugoslávie. Kostel byl po válce v Kosovu několikrát poničen. Rovněž byla během války vypálena i místní knihovna, která poskytovala knihy především v srbochorvatštině.
V roce 1953 byla do Štimljů zavedena elektřina.
V roce 1988 se město Štimlje odtrhlo od opštiny Uroševac a stalo se samosprávnou jednotkou s vlastní opštinou.
Většina obyvatel města se věnuje zemědělství. V blízkosti města se také nachází kamenolom. Západně od Štimlje leží také vesnice Račak, kde došlo v roce 1999 k incidentu, který odstartoval bombardování Jugoslávie v roce 1999.
Mapa - Štimlje (Komuna e Shtimes)
Mapa
Státní území - Kosovo
 |
 |
Kosovo je vnitrozemský stát v centru Balkánského poloostrova. Hlavní město a současně největší město je Priština. Kosovo má rozlohu 10 905 km² žije zde asi 1,9 miliónu obyvatel (k roku 2018). Albánci tvoří 88 % obyvatel, Srbové 7 %. Země hraničí na jihu se Severní Makedonií a Albánií, s Černou Horou na západě a s tzv. nesporným územím Srbska na severu a východě. Ve starověku se v regionu nacházelo Dardanské království a později římská provincie Dardánie. Území bylo součástí Srbska ve středověku a mnozí považují Bitvu na Kosově poli v roce 1389 za jeden z určujících momentů v srbské středověké historii. Poté, co bylo od 15. do počátku 20. století součástí Osmanské říše, se na konci 19. století Kosovo a jeho Prizrenská liga stalo centrem albánského hnutí za nezávislost. V důsledku porážky v první balkánské válce (1912–13), Osmanská říše postoupila Kosovský vilájet Balkánskému svazu; větší část území získalo Srbské království, zatímco Černohorské království si připojilo západní část krátce před tím, než se obě země po první světové válce staly součástí Království Jugoslávie. Po období jugoslávského unitářství v Království Jugoslávie pak poválečná jugoslávská ústava ustanovila Autonomní provincii Kosovo a Metochii v rámci vytvořené republiky Srbsko.
Měna / Jazyk (lingvistika)
| ISO | Jazyk (lingvistika) |
|---|---|
| SQ | Albánština (Albanian language) |
| SR | Srbština (Serbian language) |