Mapa - Kalmycko (Kalmykiya)

Kalmycko (Kalmykiya)
250px Kalmycko, plným názvem Kalmycká republika (kalmicky Halmg Taңһch, ), je republikou Ruské federace. Nachází se na severozápadním pobřeží Kaspického moře. Její rozloha je 75 000 km² (přibližně jako Česká republika), počet obyvatel je ale jen 289 400. Největší délka území od severu k jihu je 423 km, od západu k východu 448 km. Hraničí se Stavropolským krajem na jihozápadě, Dagestánem na jihu, Astrachaňskou oblastí na východě, Volgogradskou oblastí na severu a Rostovskou oblastí na západě. Je jediným evropským regionem s převahou buddhistů.

Až do 16. století bylo území dnešní Kalmycké republiky ovládáno různými chanáty (Astrachaňským a jinými), v této době však již začala tzv. Nogajská step formálně patřit pod Rusko. Na počátku 17. století obsadili dnešní Kalmycko kočovní mongolští Ojrati, vyhnaní z Číny, kteří se začali nazývat Kalmyci, a v oblasti, ze které vytlačili kočovné nogajské kmeny, vytvořili Kalmycký chanát. Kalmyci byli spojenci Ruska v boji s muslimskými Tatary a Kazachy, ale po sporech s carskou mocí se v roce 1771 částečně vrátili zpět do Číny. Kalmycký chanát byl zrušen a zbylí Kalmyci se dostali pod pevnou kontrolu carské moci, někteří byli začleněni pod Astrachaňskou gubernii. Část Kalmyků se zapojila do Pugačevova povstání proti carské vládě.

Na začátku 20. století, po vypuknutí ruské občanské války se jih Ruska stal jedním z hlavních bojišť mezi Rudou armádou a Děnikinovou dobrovolnickou armádou a krasnovskou Donskou kozáckou armádou Donské republiky. Sovětská moc byla ustanovena v Astrachani v roce 1918, válečný stav však trval až do roku 1920. Mnoho Kalmyků se připojilo k bílé ruské armádě a během ruské občanské války bojovalo v oddílech pod velením generálů Děnikina a Wrangela. Před koncem roku 1920, kdy Rudá armáda prorazila na Krymský poloostrov, uprchla velká skupina Kalmyků z Ruska se zbytky poražené Bílé armády do černomořských přístavů v Turecku. Většina uprchlíků se rozhodla přesídlit do Bělehradu v Srbsku. Další, mnohem menší skupiny, si zvolily Sofii (Bulharsko), Prahu (Československo) a Paříž a Lyon (Francie). Kalmyčtí uprchlíci v Bělehradě tam v roce 1929 postavili buddhistický chrám.

V říjnu 1935 byla vytvořena Kalmycká ASSR.

Za druhé světové války bylo začátkem roku 1942 území republiky obsazeno německými vojsky. Kalmykové je vítali jako své osvoboditele od Stalinovy krutovlády. Na oplátku Němci rozpustili zemědělská družstva, provedli privatizaci půdy a opět umožnili Kalmykům svobodně vyznávat buddhismus. Přibližně 5000 kalmyckých mužů také přijalo nabídku sloužit v německé armádě a vytvořili Kalmycký jezdecký sbor (Kalmücken-Kavallerie-Korps), který později společně s Wehrmachtem ustoupil, když v listopadu a prosinci 1942 území znovu dobyla sovětská vojska. Mnoho Kalmyků hrdinsky bránilo svou vlast v řadách Rudé armády, přesto v prosinci 1943 byl celý národ Kalmyků obviněn z kolaborace s Němci, Kalmycká ASSR byla zrušena a rozdělena mezi okolní ruské oblasti. Z rozkazu Stalina byla zbývající kalmycká populace násilně deportována do střední Asie a na Sibiř. Aby byly co nejdokonaleji smazány stopy po někdejším kalmyckém osídlení, byly názvy všech obcí a měst změněny z kalmyckých názvů na ruské. Návrat Kalmykům povolil teprve Nikita Chruščov roku 1957. 9. ledna 1957 bylo Kalmycko obnoveno jako správní celek se statusem autonomní oblasti. 29. července 1958 pak byla oblast znovu povýšena na ASSR.

Od roku 1991 je v platnosti současný název – Kalmycká republika.

 
Mapa - Kalmycko (Kalmykiya)
Mapa
Google Earth - Mapa - Kalmycko
Google Earth
Microsoft Bing - Mapa - Kalmycko
Microsoft Bing
OpenStreetMap - Mapa - Kalmycko
OpenStreetMap
Oirat-map-ru.png
2566x2324
upload.wikimedia.org
Pays_des_calmoucs.gi...
2048x2606
upload.wikimedia.org
Kalmykia_1720.jpg
2004x1404
upload.wikimedia.org
mcc.gif
1390x1036
tudub.tripod.com
Relief_Map_of_Kalmyk...
1200x1071
upload.wikimedia.org
Location_map_Kalmyki...
880x747
upload.wikimedia.org
Kalmykiamap.png
747x880
img2.wikia.nocookie....
kalmykia-region-scen...
900x686
russiatrek.org
kalmykia-republic-bu...
900x686
russiatrek.org
physical-3d-map-of-r...
850x634
maps.maphill.com
Kalmykia03.png
738x651
upload.wikimedia.org
EthnoMap.jpg
578x820
www.culturecenternor...
Kalmykiya.jpg
643x570
planetolog.com
russia-kalmykia.gif
780x441
www.russianlessons.n...
physical-panoramic-m...
850x374
maps.maphill.com
Kalmykia%2Bmap%2BBud...
598x491
1.bp.blogspot.com
Kalmykia.gif
598x491
www.geocities.jp
Kalmykia%2Bmap%2BBud...
598x491
1.bp.blogspot.com
kalmykia-map4.gif
530x550
www.kalmykiatour.com
6942886596_6121bd125...
482x500
farm6.staticflickr.c...
Státní území - Rusko
Ruská vlajka
Rusko, plným názvem Ruská federace , je s rozlohou 17 098 246 km² největším státem světa. Zahrnuje značnou část východní Evropy a téměř celou severní Asii. S počtem 146,1 milionu obyvatel je Ruská federace devátá nejlidnatější země na světě.

Sousedy Ruska jsou (od severozápadu proti směru hodinových ručiček): Norsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Bělorusko, Ukrajina, Gruzie, Ázerbájdžán, Kazachstán, Čína, Mongolsko, znovu Čína a Severní Korea. Prostřednictvím Kaliningradské oblasti, strategické západní exklávy, dále sousedí s Litvou a Polskem. Ruské Kurilské ostrovy se nacházejí na dohled od Japonska a k Rusku patřící poloostrov Čukotka není daleko od Aljašky (Spojené státy americké, USA). Území Ruska je rozděleno do 11 časových pásem a 85 samosprávných celků, z toho 22 republik.
Mapa - RuskoRussia_regions_map.png
Russia_regions_map.p...
3008x1728
freemapviewer.org
Mapa - RuskoUn-russia.png
Un-russia.png
3550x2648
freemapviewer.org
Mapa - Rusko1296px-Russia_Rail_Map.svg.png
1296px-Russia_Rail_M...
1296x729
freemapviewer.org
Mapa - RuskoRussian_Empire_Map_1912.jpg
Russian_Empire_Map_1...
8397x6048
freemapviewer.org
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
RUB Ruský rubl (Russian ruble) ₽ 2
ISO Jazyk (lingvistika)
KV Komi (Komi language)
RU Ruština (Russian language)
TT Tatarština (Tatar language)
CE Čečenština (Chechen language)
CV Čuvaština (Chuvash language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Gruzie 
  •  Kazachstán 
  •  Mongolsko 
  •  Severní Korea 
  •  Ázerbájdžán 
  •  Čína 
  •  Bělorusko 
  •  Estonsko 
  •  Finsko 
  •  Litva 
  •  Lotyšsko 
  •  Norsko 
  •  Polsko 
  •  Ukrajina