Kós (Dimos Kos)
Kós (druhý pád Kóu,) je řecký ostrov v Egejském moři v Dodekanésu u tureckého pobřeží na okraji Kóské zátoky, oddělený pleistocenním zlomem od 4 km severovýchodně položeného Bodrumu na pobřeží Malé Asie. Úzkou šíjí se v západní části ostrova vyčleňuje poloostrov Kéfalos. Jihovýchodní částí ostrova téměř po celé jeho délce prochází pohoří Díkeos. S rozlohou 290 km² je Kós třetím největším ostrovem Dodekanésu. Na délku ostrov měří zhruba 45 km a na šířku asi 10 km. Celková délka pobřeží činí 112 km. Spolu s ostrovem Nisyros a okolními menšími ostrovy tvoří regionální jednotku Kós v rámci kraje Jižní Egeis.
V červenci 2017 došlo několik kilometrů od východního cípu ostrova k zemětřesení o síle 6,6. Kvůli tomuto otřesu zde zemřeli 2 lidé.
Ostrov Kós a sousední ostrovy jsou osídleny cca 3500 let př. n. l., cca od r. 1100 př. n. l. se datuje dórské osídlení. V řecko-perských válkách se Kós připojil k aténskému námořnímu spolku. V roce 460 př. n. l. se na Kóu narodil věhlasný lékař Hippokratés. O něco později byl postaven Asklépion, který se stal slavným léčebným, lázeňským i náboženským centrem. V roce 366 př. n. l. Bylo založeno hlavní město ostrova na místě dnešního města Kós.
V dalších stoletích byl Kós součástí makedonské říše Alexandra Velikého, egyptské říše a od r. 82 př. n. l. součástí římské říše. Po jejím rozdělení v r. 395 byl Kós součástí východořímské říše, později byzantské říše. od 13. století ostrov vlastnili Benátčané, Janované a od roku 1309 rytířský řád Johanitů. V roce 1523 Kós dobyli Turci, kteří byli vypuzeni italskými vojenskými jednotkami v roce 1912. Od r. 1923 byl Kós oficiálně součástí italského státu. V době italského státu byla v hlavním městě postavena řada nových správních a veřejných budov. Dne 23. dubna 1933 velkou část města Kós zpustošilo zemětřesení. To následně umožnilo rozsáhlý archeologický výzkum a dílčí rekonstrukci památek. Během 2. světové války ostrov obsadily německé jednotky, od r. 1945 byl pod britskou správou. Od 7. března 1948 jsou všechny ostrovy Dodekanésu včetně Kóu součástí Řecka.
V červenci 2017 došlo několik kilometrů od východního cípu ostrova k zemětřesení o síle 6,6. Kvůli tomuto otřesu zde zemřeli 2 lidé.
Ostrov Kós a sousední ostrovy jsou osídleny cca 3500 let př. n. l., cca od r. 1100 př. n. l. se datuje dórské osídlení. V řecko-perských válkách se Kós připojil k aténskému námořnímu spolku. V roce 460 př. n. l. se na Kóu narodil věhlasný lékař Hippokratés. O něco později byl postaven Asklépion, který se stal slavným léčebným, lázeňským i náboženským centrem. V roce 366 př. n. l. Bylo založeno hlavní město ostrova na místě dnešního města Kós.
V dalších stoletích byl Kós součástí makedonské říše Alexandra Velikého, egyptské říše a od r. 82 př. n. l. součástí římské říše. Po jejím rozdělení v r. 395 byl Kós součástí východořímské říše, později byzantské říše. od 13. století ostrov vlastnili Benátčané, Janované a od roku 1309 rytířský řád Johanitů. V roce 1523 Kós dobyli Turci, kteří byli vypuzeni italskými vojenskými jednotkami v roce 1912. Od r. 1923 byl Kós oficiálně součástí italského státu. V době italského státu byla v hlavním městě postavena řada nových správních a veřejných budov. Dne 23. dubna 1933 velkou část města Kós zpustošilo zemětřesení. To následně umožnilo rozsáhlý archeologický výzkum a dílčí rekonstrukci památek. Během 2. světové války ostrov obsadily německé jednotky, od r. 1945 byl pod britskou správou. Od 7. března 1948 jsou všechny ostrovy Dodekanésu včetně Kóu součástí Řecka.
Mapa - Kós (Dimos Kos)
Mapa
Státní území - Řecko
Řecká vlajka |
Řecko je kolébkou západní civilizace, zrodila se zde demokracie, filozofie, mnohé základní literární žánry, historiografie, hlavní vědecké a matematické principy či olympijské hry. S antickým starověkým Řeckem nicméně Řecko moderní nemá bezprostřední vazbu, složité dějiny ji přetnuly, i etnicky prošlo území Řecka od starověku značným vývojem. Spojnicí je především jazyk, byť i ten se v čase velmi proměnil. Podobně volné je napojení na další velkou kapitolu řeckých dějin, na pozdně antickou a středověkou Byzantskou říši. Jejím dědicem je nicméně Řecká pravoslavná církev, která sehrála velkou historickou úlohu při přenášení antické tradice (jakkoli pokřesťanštěné) do celé východní Evropy. Za počátek moderního Řecka je považována řecká osvobozenecká válka, jež probíhala v letech 1821–1830, a po níž Řekové setřásli osmanskou nadvládu.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
EUR | Euro (Euro) | € | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
EN | Angličtina (English language) |
FR | Francouzština (French language) |
EL | Řečtina (Greek language) |