Mapa - Turkestánská oblast (Turkistan)

Turkestánská oblast (Turkistan)
Turkestánská oblast je oblast na jihu Kazachstánu. Byla založena 10. března 1932 v rámci Kazašské ASSR. V letech 1962–92 se jmenovala Čimkentská oblast a pod tímto názvem byla v letech 1962–64 součástí Jihokazašského kraje. V roce 2018 byla přejmenována na Turkestánskou oblast. Má rozlohu 118 600 km². Má 1 976 700 obyvatel a je rozdělena na 12 administrativních okresů a čtyři samosprávná města. Hlavním městem je Šymkent.

Oblast hraničí se třemi oblastmi Kazachstánu (Kyzylordskou na západě, Karagandskou na severu a Žambylskou na východě) a pěti vilajáty Uzbekistánu (od jihozápadu k jihovýchodu postupně Navoiským, Samarkandským, Džizzakským, Syrdarjanským a Taškentským).

Rozkládá se na rozhraní východní části Turanské nížiny a západních výběžků Ťan-šanu. Převážná část oblasti je mírně kopcovitá s nadmořskou výškou 200 až 300 m s pásovitými hřebeny písků pouští Kyzylkum (na jihozápadě na levém břehu Syrdarji) a Mujunkum (na severu na levém břehu Ču). Na samém jihu je Hladová step a na severu poušť Betpak-Dala. V centrální části se táhne horský hřbet Karatau (vrchol Bessaz 2 176 m), na jihovýchodě pak západní okraj Talasského Alatau hřbety Karžantau (do 2 824 m) a Ugamský (do 4 238 m).

 
Mapa - Turkestánská oblast (Turkistan)
Státní území - Kazachstán
Kazachstánská vlajka
Kazachstán, plným názvem Republika Kazachstán, je stát, který se rozkládá ve střední Asii a malou částí svého území západně od řeky Ural zasahuje též do Evropy. Na severozápadě a severu hraničí s Ruskem, na východě s Čínou, z jižní strany sousedí s Kyrgyzstánem, Uzbekistánem a Turkmenistánem, na jihozápadě pak přiléhá ke Kaspickému moři. S rozlohou více než 2,7 milionu km2 je devátým nejrozlehlejším státem a vůbec největším vnitrozemským státem. Žije zde přes 19 milionů obyvatel, většina území je jen velmi řídce osídlena, s průměrnou hustotou 7 obyvatel/km2. Hlavním městem je Astana (v letech 2019–2022 byla přejmenována na Nur-Sultan), do roku 1997 jím bylo Almaty.

Území Kazachstánu bylo ve starověku osídleno turkickými kočovníky. Ve 13. století území ovládli Mongolové vedení Čingischánem. Rusové začali kazašskou step postupně ovládat od 18. století. Do poloviny 19. století včlenili celé území dnešního Kazachstánu do Ruské říše. Po roce 1923 se stalo součástí Sovětského svazu, od roku 1936 jakožto Kazašská sovětská socialistická republika. Kazachstán během rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 vyhlásil nezávislost, byť jako poslední ze sovětských republik. Do čela země se postavil prezident Nursultan Nazarbajev a zůstal v něm až do března roku 2019. Jeho režim býval charakterizován jako autoritářský. Země však zažívá mohutný ekonomický rozvoj. Kazachstán se postupně stal ekonomicky dominantním státem střední Asie, produkuje 60 % HDP tohoto regionu, především díky rozsáhlé těžbě ropy a zemního plynu.
Mapa - Kazachstánimage.jpg
image.jpg
1398x1418
freemapviewer.org
Mapa - KazachstánKazakhstan.A2001150.0615.500m.jpg
Kazakhstan.A2001150....
2000x1500
freemapviewer.org
Mapa - Kazachstán2000px-Un-Kazakhstan.svg.png
2000px-Un-Kazakhstan...
2000x1485
freemapviewer.org
Mapa - Kazachstánimage.jpg
image.jpg
1398x1418
freemapviewer.org
Mapa - KazachstánKazakhstan_regions_map.png
Kazakhstan_regions_m...
3008x1728
freemapviewer.org
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
KZT Tenge (Kazakhstani tenge) ₸ 2
ISO Jazyk (lingvistika)
KK Kazaština (Kazakh language)
RU Ruština (Russian language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Kyrgyzstán 
  •  Turkmenistán 
  •  Uzbekistán 
  •  Čína 
  •  Rusko