Graubünden (Kanton Graubünden)
Graubünden ( Grisonsko,, ) je rozlohou největší kanton Švýcarska ležící v hornaté jihovýchodní části státu na hranici s Itálií, Rakouskem a Lichtenštejnskem.
Rozlohou 7105,3 km² představuje 17,2 % území konfederace, ale jeho hluboká údolí a vysoké hory jsou nejřidčeji osídlenou oblastí, Graubünden má přibližně 200 tisíc obyvatel. Úředními jazyky Graubündenu jsou němčina, rétorománština a italština. Graubünden je jediným kantonem se třemi úředními jazyky; jako jediný s rétorománštinou a spolu s Ticinem je jedním ze dvou kantonů s italštinou jako úředním jazykem. Graubünden patří do regionu jihovýchodního Švýcarska. Hlavním a největším městem je Chur. Další města a obce nad 4000 obyvatel jsou Davos (11 060 obyvatel), Landquart (8 854), Domat/Ems (8 043), St. Moritz (5 084), Ilanz/Glion (4 736) a Scuol (4 638).
Turistika je, vedle masivních subvencí spolku, hlavním zdrojem příjmů hospodářství kantonu.
Chur, hlavní město kantonu Kanton Graubünden nese jméno kdysi politicky nejvýznamnějšího ze tří spolků, z nichž vznikl. Šedá konfederace (dělený štít, černá a stříbrná), založená roku 1367, byla poprvé pojmenována roku 1442. V 15. století se objevuje název, který se jinak nazýval Tři konfederace. V 16. století humanisté přenesli název římské provincie Raetia jako Raetia na území Tří spolků. V roce 1799 Napoleon Bonaparte začlenil tyto konfederace do tehdejší Helvétské republiky jako kanton Raetia. Toto označení se dosud používá pro instituce, jako je Rhétská dráha nebo Rhétské muzeum v Churu, a odvozuje se od něj i termín rétorománština pro románský jazyk, používaný na území kantonu. Po ratifikaci aktu o zprostředkování, vydaného Napoleonem Bonapartem v roce 1803 a s ním spojenou ústavou moderní Švýcarské konfederace se název Graubünden stal oficiálním.
Současná podoba znaku kantonu byla schválena 8. listopadu 1932. Znak je složený z částí znaků původních 3 historických spolků (respektive federací), které na území kantonu fungovaly až do 19. století. Jedná se o barvy Šedého spolku (černá a bílá), emblém ze znaku Chrámového spolku (kozoroh), a levou polovinu znaku Desetistoličného spolku (kříž). Vlajka kantonu je stejně jako u všech ostatních švýcarských kantonů tvaru čtverce a kopíruje znak kantonu.
Rozlohou 7105,3 km² představuje 17,2 % území konfederace, ale jeho hluboká údolí a vysoké hory jsou nejřidčeji osídlenou oblastí, Graubünden má přibližně 200 tisíc obyvatel. Úředními jazyky Graubündenu jsou němčina, rétorománština a italština. Graubünden je jediným kantonem se třemi úředními jazyky; jako jediný s rétorománštinou a spolu s Ticinem je jedním ze dvou kantonů s italštinou jako úředním jazykem. Graubünden patří do regionu jihovýchodního Švýcarska. Hlavním a největším městem je Chur. Další města a obce nad 4000 obyvatel jsou Davos (11 060 obyvatel), Landquart (8 854), Domat/Ems (8 043), St. Moritz (5 084), Ilanz/Glion (4 736) a Scuol (4 638).
Turistika je, vedle masivních subvencí spolku, hlavním zdrojem příjmů hospodářství kantonu.
Chur, hlavní město kantonu Kanton Graubünden nese jméno kdysi politicky nejvýznamnějšího ze tří spolků, z nichž vznikl. Šedá konfederace (dělený štít, černá a stříbrná), založená roku 1367, byla poprvé pojmenována roku 1442. V 15. století se objevuje název, který se jinak nazýval Tři konfederace. V 16. století humanisté přenesli název římské provincie Raetia jako Raetia na území Tří spolků. V roce 1799 Napoleon Bonaparte začlenil tyto konfederace do tehdejší Helvétské republiky jako kanton Raetia. Toto označení se dosud používá pro instituce, jako je Rhétská dráha nebo Rhétské muzeum v Churu, a odvozuje se od něj i termín rétorománština pro románský jazyk, používaný na území kantonu. Po ratifikaci aktu o zprostředkování, vydaného Napoleonem Bonapartem v roce 1803 a s ním spojenou ústavou moderní Švýcarské konfederace se název Graubünden stal oficiálním.
Současná podoba znaku kantonu byla schválena 8. listopadu 1932. Znak je složený z částí znaků původních 3 historických spolků (respektive federací), které na území kantonu fungovaly až do 19. století. Jedná se o barvy Šedého spolku (černá a bílá), emblém ze znaku Chrámového spolku (kozoroh), a levou polovinu znaku Desetistoličného spolku (kříž). Vlajka kantonu je stejně jako u všech ostatních švýcarských kantonů tvaru čtverce a kopíruje znak kantonu.
Mapa - Graubünden (Kanton Graubünden)
Mapa
Státní území - Švýcarsko
Švýcarská vlajka |
V názvu státu sice přetrvávají historické výrazy konfederace či spříseženství, ale z hlediska fungování politického systému jde o federaci skládající se ze 26 kantonů, z nichž šest byly původně polokantony. Švýcarsko má obyvatel, z toho je přibližně 25 % cizinců. Vláda a parlament sídlí ve městě Bern, hlavní město Švýcarské konfederace však není oficiálně určeno. Nejvýznamnějšími městskými centry jsou Curych, Ženeva a Basilej.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
CHF | Švýcarský frank (Swiss franc) | Fr | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
FR | Francouzština (French language) |
IT | Italština (Italian language) |
DE | Němčina (German language) |
RM | Rétorománština (Romansh language) |