Golubovci
Golubovci (v srbské a černohorské cyrilici Голубовци) jsou obec, nacházející se jižně od černohorské metropole Podgorica, nedaleko mezinárodního letiště Podgorica - Golubovci a silnice spojující Podgorici s jaderským přístavem Petrovac.
Obec se rozkládá v úrodné středomořské Zetské nížině, která se táhne od hlavního města Podgorice až po Skadarské jezero. Z urbanistického hlediska netvoří Golubovci oddělenou jednotku, nýbrž spolu se všemi dalšími sídelními jednotkami vytvářejí jeden celek, který odpovídá definici tzv. sídelní kaše. Nejedná se ovšem o zástavbu vysloveně novou, jako je tomu např. v západních zemích.
Administrativně jsou součástí hlavního města, ale i tak představují samostatnou opštinu (spadá pod ni celkem 19 sídel).
V roce 2003 žilo v Golubovcích 2 869 obyvatel, kteří se v posledním sčítání lidu přihlásili buď k srbské, nebo černohorské národnosti.
Na území obce sídlí také fotbalový tým FK Zeta, který patří k nejúspěšnějším klubům z Černé Hory.
Obec se rozkládá v úrodné středomořské Zetské nížině, která se táhne od hlavního města Podgorice až po Skadarské jezero. Z urbanistického hlediska netvoří Golubovci oddělenou jednotku, nýbrž spolu se všemi dalšími sídelními jednotkami vytvářejí jeden celek, který odpovídá definici tzv. sídelní kaše. Nejedná se ovšem o zástavbu vysloveně novou, jako je tomu např. v západních zemích.
Administrativně jsou součástí hlavního města, ale i tak představují samostatnou opštinu (spadá pod ni celkem 19 sídel).
V roce 2003 žilo v Golubovcích 2 869 obyvatel, kteří se v posledním sčítání lidu přihlásili buď k srbské, nebo černohorské národnosti.
Na území obce sídlí také fotbalový tým FK Zeta, který patří k nejúspěšnějším klubům z Černé Hory.
Mapa - Golubovci
Mapa
Státní území - Černá Hora
Černohorská vlajka |
V období raného středověku se na území dnešní Černé Hory nacházela tři knížectví: Duklja, které zhruba odpovídá jižní polovině, Travunia na západě a vlastní Rascia na severu. Ve 14. a 15. století vzniklo knížectví Zeta. Od konce 14. století do konce 18. století byly velké části jižní Černé Hory pod vládou Benátské republiky a byly začleněny do Benátské Albánie. Název Černá Hora byl poprvé použit pro označení země na konci 15. století. Poté, co se dostala pod nadvládu Osmanské říše, získala Černá Hora v roce 1696 pod vládou dynastie Petrovićů-Njegošů polosamostatnost, nejprve jako teokracie a později jako světské knížectví. Nezávislost Černé Hory byla uznána velmocemi na Berlínském kongresu v roce 1878. V roce 1910 se země stala královstvím.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
EUR | Euro (Euro) | € | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
SQ | Albánština (Albanian language) |
BS | Bosenština (Bosnian language) |
HR | Chorvatština (Croatian language) |
HU | Maďarština (Hungarian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |