Mapa - Enerhodar

Enerhodar
Enerhodar je jedno z nejmladších měst na Ukrajině. Leží v Záporožské oblasti na jižním břehu dněperské Kachovské přehrady, 120 kilometrů jihovýchodně od Záporoží. Rozloha města činí 63,5 km².

V současnosti má město přibližně 52 000 obyvatel a je tedy 4. největší v oblasti.

Město bylo založeno 12. června 1970 současně se započetím výstavby Záporožské tepelné elektrárny. Zároveň byla do města přivedena odbočka železniční trati Záporoží – Sevastopol. Město poté sloužilo jako základna pro výstavbu Záporožské jaderné elektrárny (1980–1985), největší jaderné elektrárny v Evropě.

V Enerhodaru se narodil ukrajinský boxer Volodymyr Sydorenko (* 1976).

Základní kámen současného města Enerhodar byl položen 12. června 1970, kdy se rozhodlo o výstavbě největší tepelné elektrárny na Ukrajině — Záporožské. Výstavba čtyř bloků Záporožské tepelné elektrárny probíhala v letech 1971–1977, a právě ona udělala z tehdejší vesnice (mezi roky 1970 a 1972 byl Enerhodar pouhou vesnicí bez názvu) jedno z nejvýznamnějších míst pro Ukrajinu z energetického hlediska.

Po dvou letech výstavby dostala 23. listopadu 1972 tehdejší bezejmenná vesnice název Enerhodar. Komplexní výstavba sídlišť a další infrastruktury města probíhala současně s výstavbou tepelné elektrárny.

V roce 1978 bylo rozhodnuto o výstavbě jaderné elektrárny, a o tři let později byla zahájena výstavba Záporožské jaderné elektrárny, jež je nejen největší jadernou elektrárnou na Ukrajině, ale rovněž v celé Evropě. První blok byl uveden do provozu v roce 1985, o čtyři roky později byl dobudován pátý blok a teprve v roce 1996 byl dokončen šestý a zatím poslední blok elektrárny. Záporožská jaderná elektrárna je největším zaměstnavatelem ve městě a jeho okolí.

Teprve 14. srpna 1985 byla tehdejší vesnice s bezmála 50 tisíci obyvateli povýšena na město. Kromě výstavby průmyslových objektů docházelo i k závratnému rozvoji samotného města. Více než 1 000 rodin ročně dostávalo klíče od bytů na nových sídlištích, v roce 1974 byl dostaven zdravotní komplex, jenž tvořila nemocnice, poliklinika a lázně. Byl také založen městský park. Poté byl zkolaudován hotel Enerhodar a palác kultury Sučasnyk. Později bylo vybudováno: vlakové a autobusové nádraží, pět středních škol a několik mateřských školek, koupališť a sportovních hal. Pro pracovníky Záporožské tepelné a jaderné elektrárny byla zřízena sanatoria poblíž města.

 
Mapa - Enerhodar
Mapa
Google Earth - Mapa - Enerhodar
Google Earth
Microsoft Bing - Mapa - Enerhodar
Microsoft Bing
OpenStreetMap - Mapa - Enerhodar
OpenStreetMap
Mapa - Enerhodar - Esri.WorldImagery
Esri.WorldImagery
Mapa - Enerhodar - Esri.WorldStreetMap
Esri.WorldStreetMap
Mapa - Enerhodar - OpenStreetMap.Mapnik
OpenStreetMap.Mapnik
Mapa - Enerhodar - OpenStreetMap.HOT
OpenStreetMap.HOT
Mapa - Enerhodar - OpenTopoMap
OpenTopoMap
Mapa - Enerhodar - CartoDB.Positron
CartoDB.Positron
Mapa - Enerhodar - CartoDB.Voyager
CartoDB.Voyager
Mapa - Enerhodar - OpenMapSurfer.Roads
OpenMapSurfer.Roads
Mapa - Enerhodar - Esri.WorldTopoMap
Esri.WorldTopoMap
Mapa - Enerhodar - Stamen.TonerLite
Stamen.TonerLite
Státní území - Ukrajina
Ukrajinská vlajka
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě. Rozlohou je Ukrajina druhou největší zemí Evropy po evropské části Ruské federace, se kterou na východě a severovýchodě sousedí. Na východní části jejího území vznikly, až na několik výjimek mezinárodně neuznané, Luhanská lidová republika a Doněcká lidová republika. Na jihozápadě sousedí s Rumunskem, Moldavskem a mezinárodně neuznaným Podněstřím, na západě jsou jejími sousedy Maďarsko, Slovensko a Polsko, na severu Bělorusko a na východě Ruská federace. Jižní hranice státu tvoří Černé a Azovské moře, přičemž mezi těmito moři se nachází poloostrov Krym, který je de iure součástí Ukrajiny, ale de facto jej od roku 2014 ovládá Ruská federace. Ukrajina má rozlohu 603 628 km². S populací asi 41,7 milionu lidí je osmou nejlidnatější zemí Evropy. Hlavní a největší město Kyjev leží na Dněpru, nejdelší a nejdůležitější ukrajinské řece.

Území dnešní Ukrajiny je obydleno přibližně od roku 32 000 př. n. l. Neslo postupně různé názvy pocházející od Skytů, přes řecké oblasti u Černého moře až k tripolské kultuře, která vzkvétala mezi roky 5 500 a 2 750 př. n. l. v oblasti mezi Karpaty a Dněprem na území dnešní Ukrajiny, Moldavska a Rumunska o celkové odhadované rozloze přes 350 tisíc km².
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
UAH Ukrajinská hřivna (Ukrainian hryvnia) â‚´ 2
ISO Jazyk (lingvistika)
HU Maďarština (Hungarian language)
PL Polština (Polish language)
RU Ruština (Russian language)
UK Ukrajinština (Ukrainian language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Bělorusko 
  •  Maďarsko 
  •  Moldavsko 
  •  Polsko 
  •  Rumunsko 
  •  Rusko 
  •  Slovensko