Cornwall
Cornwall je anglické nemetropolitní, ceremoniální a tradiční hrabství. Rozkládá se na nejzápadnějším poloostrově Anglie a na východě je odděleno od hrabství Devon řekou Tamar. Administrativním centrem je největší město hrabství, Truro. Ceremoniální a tradiční hrabství Cornwall zahrnuje se souostrovím Scilly (které však již netvoří přímou součást nemetropolitního hrabství), ležícím 45 km od pobřeží, území o rozloze 3 563 km². Populace Cornwallu dosahuje obyvatel.
Cornwall je znám svou divokou a pustou krajinou, rozsáhlým a rozmanitým pobřežím stejně jako mírným klimatem. Pro světové dědictví je důležitý památkami z cornwallské doby kamenné a industriální archeologií (historická hornická krajina). Je domovinou cornwallského národa, považovaného cornwallskými a keltskými politickými skupinami za jeden ze šesti keltských národů. Přestože turistika tvoří významný podíl na místní ekonomice, je Cornwall jednou z nejchudších oblastí Spojeného království.
Název Cornwall pochází ze dvou termínů různých jazyků. Římané nazývali keltský kmen, který území obýval, Cornovii. Jméno pochází od britských Keltů (Britonů), kteří území nazývali Kernow. V latině znamená corn roh či poloostrov, stejně jako v keltském jazyce *cernu-. Oba výrazy tak naznačují tvar Cornwallu. Kolem roku 700 př. n. l. byl znám název Cornubia, znamenající lid z poloostrova a tento název zůstal až do středověku. Během 6. a 7. století přidali Anglosasové příponu wealas, znamenající cizinci, čímž vznikl termín Corn-wealas. Nicméně je třeba toto chápat tak, že označení wealas používali Anglosasové pro všechny keltské kmeny a země, které za cizince považovali. Později byl Cornwall nazýván Západní Wales a dnešní Wales coby Severní Wales.
Cornwall je znám svou divokou a pustou krajinou, rozsáhlým a rozmanitým pobřežím stejně jako mírným klimatem. Pro světové dědictví je důležitý památkami z cornwallské doby kamenné a industriální archeologií (historická hornická krajina). Je domovinou cornwallského národa, považovaného cornwallskými a keltskými politickými skupinami za jeden ze šesti keltských národů. Přestože turistika tvoří významný podíl na místní ekonomice, je Cornwall jednou z nejchudších oblastí Spojeného království.
Název Cornwall pochází ze dvou termínů různých jazyků. Římané nazývali keltský kmen, který území obýval, Cornovii. Jméno pochází od britských Keltů (Britonů), kteří území nazývali Kernow. V latině znamená corn roh či poloostrov, stejně jako v keltském jazyce *cernu-. Oba výrazy tak naznačují tvar Cornwallu. Kolem roku 700 př. n. l. byl znám název Cornubia, znamenající lid z poloostrova a tento název zůstal až do středověku. Během 6. a 7. století přidali Anglosasové příponu wealas, znamenající cizinci, čímž vznikl termín Corn-wealas. Nicméně je třeba toto chápat tak, že označení wealas používali Anglosasové pro všechny keltské kmeny a země, které za cizince považovali. Později byl Cornwall nazýván Západní Wales a dnešní Wales coby Severní Wales.
Mapa - Cornwall
Mapa
Státní území - Spojené království
Vlajka Spojeného království |
Významné kultury vznikaly na území dnešní Británie od neolitu. Důkazem je monument Stonehenge v jižní Anglii. Ve 4. století před n. l. přišli do země Keltové. V 1. století n. l. velkou část země ovládla Římská říše a zřídila zde svou provincii zvanou Britannia, která existovala do 5. století. Poté se země zmocnily germánské kmeny zvané souhrnně Anglosasové, kteří od 8. století čelili nájezdům Vikingů. Anglosasové pak podlehli Normanům, potomkům Vikingů, Franků a pořímštěných Galů ze severu Francie. Jejich invaze vedená Vilémem Dobyvatelem roku 1066 spojila Anglii s Normandským vévodstvím. Asi o sto let později tím byl umožněn vznik anjouovské říše dynastie Plantagenetů na obou stranách Lamanšského průlivu. Angličtí králové sice državy ve Francii postupně ztratili, podařilo se jim však ovládnout Wales a Irsko. Jindřich VIII. Tudor roku 1534 uvedl na Britské ostrovy reformaci a založil státní anglikánskou církev. Roku 1603 skotský král Jakub I. Stuart zdědil anglický trůn; později roku 1707 byly oba státy zákony o unii spojeny do Království Velké Británie. Anglická občanská válka (1642–1651) a slavná revoluce (1688) upevnily moc parlamentu a vedly k vytvoření konstituční monarchie. Británie se stala přední námořní, obchodní a koloniální velmocí, což v 18. a 19. století podpořila i průmyslová revoluce, která zde vznikla: byly tu zdokonaleny například tkalcovský stav a parní stroj a vynalezena parní lokomotiva. Americká revoluce (1776) a osamostatnění Spojených států sice Velkou Británii oslabily, přesto se v 19. století za dlouhé vlády královny Viktorie stalo Britské impérium největším a nejmocnějším státem světa. Ve 20. století byla Británie v obou světových válkách na straně vítězů, její koloniální říše se však rozpadla a roku 1922 se osamostatnila i Irská republika.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
GBP | Libra šterlinků (Pound sterling) | £ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
EN | Angličtina (English language) |
CY | Velština (Welsh language) |