Bouvetův ostrov (norsky Bouvetøya) je odlehlý, neobydlený sub-antarktický vulkanický ostrov v jižní části Atlantského oceánu, téměř u hranice Jižního oceánu. Leží zhruba jihozápadně od mysu Dobré naděje nacházejícího se v Jihoafrické republice. Ostrov je norské teritorium.
Bouvetův ostrov se nachází na 54°26′ jižní šířky 3°24′ východní délky, jeho rozloha je 49 km², 93 % jeho povrchu tvoří ledovce, které pokrývají jižní a východní pobřeží. Ostrov je s výjimkou jednoho místa na severozápadní straně velmi těžko přístupný, nemá žádný přístav, dá se zakotvit pouze při pobřeží. Mohutné ledovce padají z útesů přímo do moře nebo na pláže tvořené tmavým vulkanickým pískem. Pobřeží je v délce 29,6 km často obklopeno ledovými krami. Nejvyšší bod ostrova se jmenuje Olavtoppen, vrchol je 780 metrů nad mořem. Severozápadní strana ostrova má jediné místo s mírným svahem přístupným z moře, asi 350×150 metrů, které zřejmě vzniklo sopečnou aktivitou nebo (méně pravděpodobně) sesuvem půdy/horniny a to mezi lety 1955 a 1958. Lávový šelf na západě ostrova (nazvaný Nyrøysa, norsky „nový pahorek“), zde umožňuje hnízdit ptákům. Mezi ledovcem jej odděluje těžko přístupný pás kamenů. Horninou je vulkanický čedič.
Klima je oceánské, vzhledem k zeměpisné šířce chladné – i letní průměrné teploty jsou jen několik stupňů nad nulou. Většinu roku převažuje zatažená obloha, časté jsou bouře a vysoké srážky.
Ostrov má čtyři pojmenované mysy – Meteor (na východě), Valdivia (na severu), Circocision (na severozápadě) a Norvegiaoden (na západě). Jihozápadně od Bouvetova ostrova se z moře vypíná Larsøya – ostrůvek či spíše skála jen několik set metrů veliká.
Bouvetův ostrov je považován za jeden z nejodlehlejších ostrovů světa. Nejbližší další pevnina je až Země královny Maud (součást Antarktidy), která je vzdálena 1600 kilometrů jižně a je také neobydlená.
