Mapa - Bogotá

Bogotá
Bogota, v originále Bogotá, oficiálně Bogotá, Distrito Capital, zkráceně Bogotá, D. C., je hlavní a největší město Kolumbie, správní středisko departmentu Cundinamarca. Je politickým, hospodářským, administrativním a průmyslovým centrem země. Má obyvatel a je tak 5. nejlidnatějším městem Ameriky. Město se nachází v pohoří And (rozkládají se a tvoří východní hranici města) ve výšce zhruba 2600 m n. m., což z něj dělá po La Paz a Quitu třetí nejvýše položené hlavní město světa. V 90. letech bylo známo vysokou mírou zločinnosti, avšak díky investicím do bezpečnosti se situace zlepšila. Centrum tvoří jak historické budovy, tak moderní kancelářské mrakodrapy a významné mnohaproudové silnice s estakádami.

Bogota byla založena jako hlavní město Království Nové Granady 6. srpna 1538 španělským conquistadorem Gonzalem Jiménezem de Quesada poté, co dobyl civilizaci Muisků. Tento kmen původně obýval oblast současných departmentů Boyacá a Santander a byl typický svojí mírumilovností. Mluvili jazykem čibča. Název „Bogotá“ vznikl zřejmě z nepřesné španělské výslovnosti jména blízké muisské vesnice Bacatá. Význam tohoto slova není jistý: dle jedné teorie znamená v čibče „obdělávání půdy“, podle druhé zase „paní And“. Také mohlo jít o jméno kasika, který zde vládl před příjezdem Španělů. Když se pak z osady roku 1540 oficiálně stalo město, získalo název Santafé („svatá víra“).

Santafé se stalo sídlem audiencie Království Nové Granady a také nástupnického Místokrálovství Nové Granady, které pokrývalo území dnešního Ekvádoru, Kolumbie, Panamy, Venezuely a část Peru, Guyany a Brazílie. Po bitvě u Boyacá v roce 1819 se Santafé stalo hlavním městem nově vytvořené a nezávislé Velké Kolumbie. Simón Bolívar tehdy změnil jméno zpět na Bogotá jako způsob uctění památky zaniklé civilizace Muisků.

V Bogotě sídlí prezident, kolumbijský kongres, nejvyšší soud i ústavní soud. Současně se jedná i o centrum kolumbijského obchodu s velkým obratem a HDP, který tvoří čtvrtinu hodnoty pro celou zemi. Asi dvanáct kilometrů vzdálené letiště Eldorado, pojmenované po bájném městě s velkými zásobami zlata, je hodnocené jako jedno z nejlepších letišť v Jižní Americe. V Bogotě se nachází několik vysokých škol, výzkumných center a je zde též dobré kulturní vyžití (například Národní muzeum Kolumbie). Ve městě sídlí tři prvoligové fotbalové kluby a každoročně se zde koná řada festivalů, například Ibero-American Theater Festival of Bogotá, jeden z největších divadelních festivalů na světě, nebo Rock al Parque a Bogotá Film Festival.

Mezi jednotlivými částmi panují velké rozdíly, hlavně mezi severní a jižní částí města. Jižní část je spíše chudá, zatímco sever je vyhrazený pro občany s vysokými příjmy. Pro střední třídu je typický střed a západ Bogoty.

Zlatá soška vytvořená Muisky Nejstarší známky lidského osídlení v departmentu Cundinamarca byly nalezeny na území současných měst Pubenza a Tocaima. Jednalo se o zbytky nástrojů, jejichž stáří bylo pomocí radiokarbonové metody datování odhadnuto na 16 000 let, tedy do jedné z dob ledových. Po jejím skončení se zřejmě oblast Bogoty začala hustě zalesňovat a jedinými obyvateli se stala divoká zvířata, mezi nimiž možná byli, krom králíků a jelenů, i mastodonti. Hojný výskyt zvěře pravděpodobně přilákal kmeny obývající okolí řeky Magdaleny, které se zde usadily.

Okolo roku 1450 vznikla civilizace Muisků, která zabírala necelých 50 000 km2. V roce 1537 ji obývalo asi 1,2 milionů domorodců. Tehdy Andy překročil conquistador Gonzalo Jimenéz de Quesada, který vyplul ze Santa Marty s několika sty muži a kterého zaujaly ho pověsti o kmeni obchodujícím se smaragdy a solí. Za cenu velkých ztrát civilizaci dobyl a 6. srpna 1538 proběhla slavnostní ceremonie, během které byla oficiálně založena Bogota. De Quesada pak společně s Nikolausem Federmannem a Sebastiánem de Belalcázarem vytvořili základní infrastrukturu a osídlení pojmenovali Señora de la Esperanza. Toto označení se udrželo jen krátce, než je nahradilo označení Santafé nebo Santafé de Bogotá, pro odlišení od míst stejného jména. Status města získalo od císaře Karla V. Habsburského o dva roky později – 27. července 1540. Roku 1548 mu císař udělil i erb, na kterém je vyobrazen černý orel svírající v obou pařátech granátová jablka na zlatém poli. Zároveň také bylo správním centrem Království Nové Granady a později Místokrálovství Nové Granady.

Hlavními centry města byla náměstí Plaza Mayor, kde se nacházel trh, a Plaza de las Yerbas, okolo kterého byly postaveny první kostely, V roce 1783 sem byla vypravena vědecká výprava pod vedením José Mutise, která se věnovala studii zdejší flóry. Podporoval ji především tehdejší místodržící Antonio Caballero y Góngora. Bogotu na začátku devatenáctého století navštívil i německý přírodovědec Alexander von Humboldt.

Santafé se stalo centrem protišpanělských povstání. Svůj podíl na tom měl i fakt, že zde žila většina výrazných postav této revoluce, například Policarpa Salavarrieta nebo Antonio Nariño. Vyvrcholením byla bitva u Boyacá (1819), ve které Simón Bolívar porazil španělské oddíly a následovalo vytvoření Velké Kolumbie, jejímž hlavním městem se stalo právě Santafé. A zůstalo jím až do roku 1830, kdy se stát rozpadl a vznikly samostatné státy Ekvádor, Venezuela, Kolumbie (a později i Panama). Bolívar také město přejmenoval na Bogotu, podle muisské vesnice nacházející se nedaleko místa, kde Španělé roku 1538 založili osadu. Následnou historii Kolumbie vyplňují především občanské války, z nichž nejvýznamnější byla tisícidenní válka (1899–1902), ve které se liberálové ohradili proti narůstajícímu vlivu církve a omezení volebního práva a pokusili se svrhnout dosavadní konzervativní vládu.

V roce 1876 městská rada kompletně změnila tradiční označení ulic a číslování domů na po sobě jdoucí čísla, což se udrželo až do současnosti. V roce 1889 byla otevřena první železnice, načež následoval rychlý rozvoj železniční dopravy a na konci 19. století měla Kolumbie více než 200 km železnic. Roku 1884 začaly v Bogotě fungovat i tramvaje tažené mulami. Jak železnice, tak tramvajová doprava, měly důležitou roli v rozvoji města. Naopak ztrátou pro město byl především požár archivu 20. května 1900, při kterém bylo zničeno množství historických listin. 
Mapa - Bogotá
Mapa
Google Earth - Mapa - Bogotá
Google Earth
Microsoft Bing - Mapa - Bogotá
Microsoft Bing
OpenStreetMap - Mapa - Bogotá
OpenStreetMap
txu-oclc-12552175-bo...
6418x5544
www.wpmap.org
Mapa-de-Bogota-1980....
6418x5544
www.zonu.com
Map-of-Bogota-1980.j...
6418x5544
www.zonu.com
Mapa-de-las-Ciclorru...
3400x4818
www.zonu.com
Bogota-Bike-Map.jpg
4818x3400
www.colombiainfo.org
MAPA_TIRO_ING.jpg
2870x4051
www.bogotaturismo.go...
MAPA_RETIRO_ING.jpg
4051x2870
www.bogotaturismo.go...
TransMilenio_Bogota_...
2916x3184
upload.wikimedia.org
Bogota_mapa_personal...
2400x2672
www.dna.ac
Bogota_mapa_personal...
2400x2672
dna.ac
Mapa-geografico-de-B...
1754x2480
www.wpmap.org
Geographic-map-of-Bo...
1754x2480
www.zonu.com
Bogota_location_map_...
2014x1973
upload.wikimedia.org
Bogota_location_map....
1699x2326
seecolombia.travel
Bogota_location_map....
1699x2326
upload.wikimedia.org
Bogota-map.jpg
2149x1520
www.zonu.com
Mapa-de-Bogota-Colom...
1985x1418
mapas.owje.com
Bogota-Transit-Map.j...
1401x1496
mappery.com
Bogota-Transit-Map.j...
1401x1496
www.mappery.com
Bogota-Transit-Map.j...
1401x1496
1.bp.blogspot.com
Státní území - Kolumbie
Mapa - Kolumbie2000px-Colombia_relief_location_map_cropped.svg.png
2000px-Colombia_reli...
2000x2619
freemapviewer.org
Mapa - Kolumbieimage.jpg
image.jpg
1431x1690
freemapviewer.org
Mapa - Kolumbie2000px-Map_of_Colombia.svg.png
2000px-Map_of_Colomb...
2000x2660
freemapviewer.org
Mapa - KolumbieGran_Colombia_map_1824.jpg
Gran_Colombia_map_18...
2829x2315
freemapviewer.org
Mapa - Kolumbie2129px-Colombia_relief_map.svg.png
2129px-Colombia_reli...
2048x2300
freemapviewer.org
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
COP Kolumbijské peso (Colombian peso) $ 2
ISO Jazyk (lingvistika)
ES Španělština (Spanish language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Panama 
  •  Brazílie 
  •  Ekvádor 
  •  Peru 
  •  Venezuela