Belfast (City of Belfast)
Belfast ( Béal Feirste) je město ve Spojeném království a hlavní město Severního Irska. Je zároveň největším městem Severního Irska a provincie Ulster, po Dublinu je druhým největším městem na Irském ostrově. V roce 2015 zde žilo přes 333 000 obyvatel a patřilo tak mezi 15 největších měst Spojeného království. Hlavním městem se stal v roce 1921 po rozdělení Irska. Leží na pobřeží Severního průlivu, který spojuje Irské moře s Atlantským oceánem, 140 km severně od Dublinu.
Leží na východním severoirském pobřeží na hranicích krajů Antrim a Down. Na severu je lemované kopci včetně známého Cavehillu, jenž byl inspirací pro Swiftovy Gulliverovy cesty. Město se nachází blízko ústí řeky Lagan do moře, na jihozápadě dlouhé přírodní zátoky Belfast Lough. To jej činí ideálním městem pro loďařský průmysl, jenž jej proslavil. V době, kdy zde byl postaven Titanic, zde měla společnost Harland & Wolff největší loděnice na světě.
Belfast byl dějištěm největších nepokojů v Severním Irsku. Od uzavření tzv. Belfastské dohody v roce 1998 se však město rozvíjí a probíhají velké přestavby. Mnoho ulic je nyní pěšími zónami. Město má dvě letiště: George Best Belfast City Airport u Belfast Lough a Belfastské mezinárodní letiště poblíž Lough Neagh. Hlavní univerzitou je Královská univerzita v Belfastu, fakultu užitého umění a designu tu však má i Ulsterská univerzita.
Místo na kterém se dnes rozprostírá Belfast bylo osídleno již v době bronzové. Poblíž města leží například pět tisíc let starý tzv. Giant's Ring, v okolních kopcích pak lze stále vidět zbytky hradišť z doby železné. Velkým městem se Belfast stal v 17. století po osídlení Angličany a Skoty během tzv. Kolonizace Ulsteru (Plantation of Ulster). V 18. a 19. století rozkvetl jako centrum obchodu i průmyslu a stal se předním irským průmyslovým centrem. Rozvíjel se zde především průmysl lnářský, provaznický, tabákový, loďařský a těžkého strojírenství. Na konci devatenáctého století dokonce krátce předstihl i Dublin. Společnosti Harland & Wolff se stala největší loďařskou společností na světě, zaměstnávala více než 35 000 lidí.
Od rozdělení Irska roku 1920 je hlavním městem Severního Irska. Současně s tím se začaly objevovat náboženské konflikty mezi římskými katolíky a protestanty – mezi nacionalisty a unionisty. K největším násilnostem docházelo mezi roky 1969 a 1990 kdy v některých obdobích přecházely do otevřené občanské války.
Během druhé světové války byl Belfast intenzivně bombardován. Po jediném náletu v roce 1941 tak německé bombardéry zabily asi tisíc lidí a desítky tisíc dalších nechaly bez střechy nad hlavou. Mimo Londýn byl tento nálet nejtragičtějším nočním náletem v Bitvě o Británii.
Belfastský průmysl začal od roku 1960 upadat, což způsobilo vysokou nezaměstnanost ve městě. V posledních letech však bylo do městské infrastruktury investováno velké množství peněžních prostředků a tak byla v únoru 2006 v Belfastu nezaměstnanost pouhé 4,2 %, což je nižší míra, než ve zbytku Severního Irska i než britský průměr.
I přes špatnou pověst v posledních několika desetiletích je nyní populární destinací a podle průzkumu kvality života z roku 2003 jsou obyvatelé Belfastu nejspokojenějšími obyvateli měst Velké Británie. Stejně jako v jiných částech Severního Irska však Belfast řeší vážné problémy s kriminalitou. V roce 2003 tak například částka získaná vyděračskými skupinami dosáhla výše 125 000 000 liber.
Leží na východním severoirském pobřeží na hranicích krajů Antrim a Down. Na severu je lemované kopci včetně známého Cavehillu, jenž byl inspirací pro Swiftovy Gulliverovy cesty. Město se nachází blízko ústí řeky Lagan do moře, na jihozápadě dlouhé přírodní zátoky Belfast Lough. To jej činí ideálním městem pro loďařský průmysl, jenž jej proslavil. V době, kdy zde byl postaven Titanic, zde měla společnost Harland & Wolff největší loděnice na světě.
Belfast byl dějištěm největších nepokojů v Severním Irsku. Od uzavření tzv. Belfastské dohody v roce 1998 se však město rozvíjí a probíhají velké přestavby. Mnoho ulic je nyní pěšími zónami. Město má dvě letiště: George Best Belfast City Airport u Belfast Lough a Belfastské mezinárodní letiště poblíž Lough Neagh. Hlavní univerzitou je Královská univerzita v Belfastu, fakultu užitého umění a designu tu však má i Ulsterská univerzita.
Místo na kterém se dnes rozprostírá Belfast bylo osídleno již v době bronzové. Poblíž města leží například pět tisíc let starý tzv. Giant's Ring, v okolních kopcích pak lze stále vidět zbytky hradišť z doby železné. Velkým městem se Belfast stal v 17. století po osídlení Angličany a Skoty během tzv. Kolonizace Ulsteru (Plantation of Ulster). V 18. a 19. století rozkvetl jako centrum obchodu i průmyslu a stal se předním irským průmyslovým centrem. Rozvíjel se zde především průmysl lnářský, provaznický, tabákový, loďařský a těžkého strojírenství. Na konci devatenáctého století dokonce krátce předstihl i Dublin. Společnosti Harland & Wolff se stala největší loďařskou společností na světě, zaměstnávala více než 35 000 lidí.
Od rozdělení Irska roku 1920 je hlavním městem Severního Irska. Současně s tím se začaly objevovat náboženské konflikty mezi římskými katolíky a protestanty – mezi nacionalisty a unionisty. K největším násilnostem docházelo mezi roky 1969 a 1990 kdy v některých obdobích přecházely do otevřené občanské války.
Během druhé světové války byl Belfast intenzivně bombardován. Po jediném náletu v roce 1941 tak německé bombardéry zabily asi tisíc lidí a desítky tisíc dalších nechaly bez střechy nad hlavou. Mimo Londýn byl tento nálet nejtragičtějším nočním náletem v Bitvě o Británii.
Belfastský průmysl začal od roku 1960 upadat, což způsobilo vysokou nezaměstnanost ve městě. V posledních letech však bylo do městské infrastruktury investováno velké množství peněžních prostředků a tak byla v únoru 2006 v Belfastu nezaměstnanost pouhé 4,2 %, což je nižší míra, než ve zbytku Severního Irska i než britský průměr.
I přes špatnou pověst v posledních několika desetiletích je nyní populární destinací a podle průzkumu kvality života z roku 2003 jsou obyvatelé Belfastu nejspokojenějšími obyvateli měst Velké Británie. Stejně jako v jiných částech Severního Irska však Belfast řeší vážné problémy s kriminalitou. V roce 2003 tak například částka získaná vyděračskými skupinami dosáhla výše 125 000 000 liber.
Mapa - Belfast (City of Belfast)
Mapa
Státní území - Spojené království
Vlajka Spojeného království |
Významné kultury vznikaly na území dnešní Británie od neolitu. Důkazem je monument Stonehenge v jižní Anglii. Ve 4. století před n. l. přišli do země Keltové. V 1. století n. l. velkou část země ovládla Římská říše a zřídila zde svou provincii zvanou Britannia, která existovala do 5. století. Poté se země zmocnily germánské kmeny zvané souhrnně Anglosasové, kteří od 8. století čelili nájezdům Vikingů. Anglosasové pak podlehli Normanům, potomkům Vikingů, Franků a pořímštěných Galů ze severu Francie. Jejich invaze vedená Vilémem Dobyvatelem roku 1066 spojila Anglii s Normandským vévodstvím. Asi o sto let později tím byl umožněn vznik anjouovské říše dynastie Plantagenetů na obou stranách Lamanšského průlivu. Angličtí králové sice državy ve Francii postupně ztratili, podařilo se jim však ovládnout Wales a Irsko. Jindřich VIII. Tudor roku 1534 uvedl na Britské ostrovy reformaci a založil státní anglikánskou církev. Roku 1603 skotský král Jakub I. Stuart zdědil anglický trůn; později roku 1707 byly oba státy zákony o unii spojeny do Království Velké Británie. Anglická občanská válka (1642–1651) a slavná revoluce (1688) upevnily moc parlamentu a vedly k vytvoření konstituční monarchie. Británie se stala přední námořní, obchodní a koloniální velmocí, což v 18. a 19. století podpořila i průmyslová revoluce, která zde vznikla: byly tu zdokonaleny například tkalcovský stav a parní stroj a vynalezena parní lokomotiva. Americká revoluce (1776) a osamostatnění Spojených států sice Velkou Británii oslabily, přesto se v 19. století za dlouhé vlády královny Viktorie stalo Britské impérium největším a nejmocnějším státem světa. Ve 20. století byla Británie v obou světových válkách na straně vítězů, její koloniální říše se však rozpadla a roku 1922 se osamostatnila i Irská republika.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
GBP | Libra šterlinků (Pound sterling) | £ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
EN | Angličtina (English language) |
CY | Velština (Welsh language) |