Mapa - Atyrauská oblast (Atyraū Oblysy)

Atyrauská oblast (Atyraū Oblysy)
Atyrauská oblast (, dříve ) je oblast na západě Kazachstánu. Byla založena 15. ledna 1938 v rámci Kazašské SSR pod jménem Gurjevská oblast. Pod tímto jménem byla v letech 1962-64 součástí Západokazašského kraje. Před rokem 1973 a v letech 1988-90 byla její součástí dnešní Mangystauská oblast. Od roku 1992 nese současné jméno. Má rozlohu 118 600 km². Má 455 500 (2005) obyvatel a hlavním městem je Atyrau.

Oblast hraničí se třemi oblastmi Kazachstánu (Západokazachstánskou na severu, Akťubinskou na východě a Mangystauskou na jihovýchodě) a s Astrachaňskou oblastí Ruska na západě.

Oblast se rozkládá v Přikaspické nížině na sever a východ od Kaspického moře mezi nížinou Volhy na severozápadě a na východ sahá za povodí Emby až k slanisku Mrtvý Kultuk. Povrch je rovinný. Nevelké hory jsou na severu (Inderské hory) V Přikaspické nížině jsou obrovské masívy písečných dun (Rynpeski, Tajsojgan). V blízkosti delty Volhy se nacházejí berovské pahorky (бэровские бугры).

 
Mapa - Atyrauská oblast (Atyraū Oblysy)
Mapa
Microsoft Bing - Mapa - Atyrauská oblast
Microsoft Bing
OpenStreetMap - Mapa - Atyrauská oblast
OpenStreetMap
Mapa - Atyrauská oblast - Esri.WorldImagery
Esri.WorldImagery
Mapa - Atyrauská oblast - Esri.WorldStreetMap
Esri.WorldStreetMap
Mapa - Atyrauská oblast - OpenStreetMap.Mapnik
OpenStreetMap.Mapnik
Mapa - Atyrauská oblast - OpenStreetMap.HOT
OpenStreetMap.HOT
Mapa - Atyrauská oblast - CartoDB.Positron
CartoDB.Positron
Mapa - Atyrauská oblast - CartoDB.Voyager
CartoDB.Voyager
Mapa - Atyrauská oblast - OpenMapSurfer.Roads
OpenMapSurfer.Roads
Mapa - Atyrauská oblast - Esri.WorldTopoMap
Esri.WorldTopoMap
Mapa - Atyrauská oblast - Stamen.TonerLite
Stamen.TonerLite
Státní území - Kazachstán
Kazachstánská vlajka
Kazachstán, plným názvem Republika Kazachstán, je stát, který se rozkládá ve střední Asii a malou částí svého území západně od řeky Ural zasahuje též do Evropy. Na severozápadě a severu hraničí s Ruskem, na východě s Čínou, z jižní strany sousedí s Kyrgyzstánem, Uzbekistánem a Turkmenistánem, na jihozápadě pak přiléhá ke Kaspickému moři. S rozlohou více než 2,7 milionu km2 je devátým nejrozlehlejším státem a vůbec největším vnitrozemským státem. Žije zde přes 19 milionů obyvatel, většina území je jen velmi řídce osídlena, s průměrnou hustotou 7 obyvatel/km2. Hlavním městem je Astana (v letech 2019–2022 byla přejmenována na Nur-Sultan), do roku 1997 jím bylo Almaty.

Území Kazachstánu bylo ve starověku osídleno turkickými kočovníky. Ve 13. století území ovládli Mongolové vedení Čingischánem. Rusové začali kazašskou step postupně ovládat od 18. století. Do poloviny 19. století včlenili celé území dnešního Kazachstánu do Ruské říše. Po roce 1923 se stalo součástí Sovětského svazu, od roku 1936 jakožto Kazašská sovětská socialistická republika. Kazachstán během rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 vyhlásil nezávislost, byť jako poslední ze sovětských republik. Do čela země se postavil prezident Nursultan Nazarbajev a zůstal v něm až do března roku 2019. Jeho režim býval charakterizován jako autoritářský. Země však zažívá mohutný ekonomický rozvoj. Kazachstán se postupně stal ekonomicky dominantním státem střední Asie, produkuje 60 % HDP tohoto regionu, především díky rozsáhlé těžbě ropy a zemního plynu.
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
KZT Tenge (Kazakhstani tenge) ₸ 2
ISO Jazyk (lingvistika)
KK Kazaština (Kazakh language)
RU Ruština (Russian language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Kyrgyzstán 
  •  Turkmenistán 
  •  Uzbekistán 
  •  Čína 
  •  Rusko 
Airport