Antakya
Antakya (, Anṭākyä; z řeckého Ἀντιόχεια, latinsky Antiocheia) je hlavní město Hatayské provincie v jižním Turecku, nedaleko hranic se Sýrií v údolí řeky Ásí, asi 20 km od jejího ústí do Středozemního moře.
Území bylo osídleno již v 6. tisíciletí př. n. l. Město leží v místech významného antického historického města Antiochie. Makedonský král Alexandr Veliký po vítězství nad Peršany v bitvě u Issu v roce 333 př. n. l. následoval Oronty na jih do Sýrie a obsadil také tuto oblast. Město Antiochie však bylo založeno až po Alexandrově smrti v roce 300 př. n. l., založil je helénský král Seleukos I. Níkátor. Město svou polohou a významem sehrálo důležitou strategickou roli v říších Seleukovské, Římské i Byzantské. Byzantinci se utkali s perskými Sásánovci při obléhání Antiochie. Perský král Šapúr I. porazil římskou armádu, ale v bitvě u Antiochie v roce 613 Peršané město dobyli. Křesťanství zde zapustilo kořeny již v době apoštolské, zejména syrská a antiochijská pravoslavná církev, stejně jako během vzestupu islámu, k němuž došlo po dobytí města Araby, kteří je přejmenovali na Anatakyi. Byzantintští císaři vládli městu od roku 969, Seldžukové v roce 1084, nad nimiž zvítězili roku 1098 křižáci a v roce 1268 Mamlúkové. V roce 1517 se město stalo součástí Osmanské říše, která je začlenila do Aleppského ejáletu. Po první světové válce a zániku říše bylo součástí mandátních území Francie, v roce 1939 se na základě referenda stalo součástí Turecka.
Území bylo osídleno již v 6. tisíciletí př. n. l. Město leží v místech významného antického historického města Antiochie. Makedonský král Alexandr Veliký po vítězství nad Peršany v bitvě u Issu v roce 333 př. n. l. následoval Oronty na jih do Sýrie a obsadil také tuto oblast. Město Antiochie však bylo založeno až po Alexandrově smrti v roce 300 př. n. l., založil je helénský král Seleukos I. Níkátor. Město svou polohou a významem sehrálo důležitou strategickou roli v říších Seleukovské, Římské i Byzantské. Byzantinci se utkali s perskými Sásánovci při obléhání Antiochie. Perský král Šapúr I. porazil římskou armádu, ale v bitvě u Antiochie v roce 613 Peršané město dobyli. Křesťanství zde zapustilo kořeny již v době apoštolské, zejména syrská a antiochijská pravoslavná církev, stejně jako během vzestupu islámu, k němuž došlo po dobytí města Araby, kteří je přejmenovali na Anatakyi. Byzantintští císaři vládli městu od roku 969, Seldžukové v roce 1084, nad nimiž zvítězili roku 1098 křižáci a v roce 1268 Mamlúkové. V roce 1517 se město stalo součástí Osmanské říše, která je začlenila do Aleppského ejáletu. Po první světové válce a zániku říše bylo součástí mandátních území Francie, v roce 1939 se na základě referenda stalo součástí Turecka.
Mapa - Antakya
Mapa
Státní území - Turecko
Turecká vlajka |
Turecko hraničí na severovýchodě s Gruzií, na východě s Arménií, Ázerbájdžánem (exklávou Nachičevan) a Íránem, na jihovýchodě s Irákem a Sýrií. Z jihu omývá břehy Turecka Středozemní moře, ze západu Egejské moře. Na západním okraji evropské části Turecka probíhá hranice s Řeckem a Bulharskem. Severní břehy Turecka omývá Černé moře.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
TRY | Turecká lira (Turkish lira) | ₺ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
AV | Avarština (Avar language) |
KU | Kurdština (Kurdish language) |
TR | Turečtina (Turkish language) |
AZ | Ázerbájdžánština (Azerbaijani language) |